Kooikerhondje - Holandský španěl

      I když je toto web sekce retrieverů, chtěl bych vám malinko přiblížit jednoho psa skupiny VIII FCI. Jedná se holandského spaniela „Kooikerhondje“, tento pejsek kdyby byl v České republice, byl by organizován jako všichni ostatní slídiči v Klubu chovatelů loveckých slídičů (KCHLS). Na obrazech vlámských mistrů je zobrazován již za doby Viléma Oranžského, ale plemeno skoro vymřelo, mezi světovými válkami dvacátého století, v roce 1945 bylo těchto psů pouze 25, tito psi jsou předky všech současných Kooikerhondjelů ,  jako plemeno byl uznán FCI až v roce 1989. Velmi zajímavým je způsob jeho loveckého užití. Jeho bílý hustě osrstěný ocas, při neustálém pobíhání na břehu řek nebo na pobřeží lákal kachny a husy k sítím nebo na dostřel střelcům, střelené ptactvo poté přinášel. Jeho chování a užití je velmi podobné, jako má Červený anglický návnadný pes nebo Nova Scotia Duck Tolling Retriever.

Pro bližší seznámení, jsem pro Vás opsal chovný standard tohoto zajímavého psíka, stáhl pár obrázků a fotek z internetu.

  MEZINÁRODNÍ KYNOLOGICKÁ FEDERACE

Generální sekretariát: 14 Rue Léopold II, 6530 THUI (Belgie)

Chovný standard holandského španěla (Kooikerhondje)

FCI č. 314

Úvod

Země původu: Nizozemí

Použití

Tento malý španěl, jenž dříve pracoval a v některých případech dosud úspěšně pracuje při přinášení kachen, je skutečně sportovním psem. Má harmonicky vystavěné tělo s lesklou srstí, krásnou barvu, krásné ochlupení a veselou povahu.

Klasifikace                                                                                                                             F.C.I.

Skupina 8, sekce 2, slidiči

Krátký historický přehled

Toto holandské plemeno je nyní oficiálně uznáno. Přechodný standard byl schválen Holandským chovatelským klubem dne 18, června 1966. Stejně jako to učinila s četnými jinými plemeny, baronka van Hardenbroek vytvořila další poklad holandských plemen. Nyní jsou chováni kvalitní druhy v dostatečném množství; důležitou roli v současném postavení tohoto plemene sehrálo každoroční setkání holandských španělů.

Charakteristické vlastnosti holandského kokršpaněla

Všeobecný vzhled

Agilní strakatý pes s téměř čtvercovým tělem, trochu vyšší než je jeho výška v ramenou. Krásný chlupatý ocas a zdvižená hlava. Délka lebky se rovná přibližně délce k čenichu.

Povaha

Veselý, tichý pes, velmi závislý na svém domácím prostředí, přátelský, upřímný a ostražitý.

Hlava

Lebka:            dostatečně široká, mírně zkosená.

Úhel mezi čelem a čenichem: plný, nepříliš ostrý.

Čenich:            černý, nepříliš hlubokého profilu.

Pysky:                         nepřevislé.

Lícní kosti:             řádně plné.

Typ: pokud možno lysina, zbarvené tváře.

Oči: mandlového tvaru, tmavohnědé, s přátelským bdělým výrazem.

Uši:     středně velké, posazené nad linií od bodu čenichu ke koutku oka; bez bílé barvy; těsně přiléhající k tvářím. Je dávána přednost dlouhým ochlupeným černým konečkům uší.

Zuby: standardní skus je nůžkový, klešťový skus je přípustný.

Krk

Rovný, svalnatý.

Trup

Hřbet: silný.

Hruď: Hluboká s dostatečným počtem žeber.

Ocas: Nesený na úrovni hřbetu nebo mírně nad ní; nikoli kudrnatý. Dobře ochlupený, s bílým chocholem, poslední žebro dosahuje k hleznu.

Nohy

Přední nohy: Rovné a nepříliš ochlupené.

Zadní partie: stehna s dlouhým ochlupením; žádné ochlupení pod hleznem (kolenem); nártový kloub dostatečného úhlu.

Zakončení nohou: Malé, s prsty blízko sebe, pokrytými krátkými chlupy.

Chůze/pohyb

Měla by být uvolněná  a pružná, nikoli hopsavá

Vzrůst srsti

Středně dlouhá, mírně vlnitá nebo rovná, žádné kudrny a zástřih. Srst polojemná, dobře vyvinutá podsada, snadno udržovatelná.

Barva

Zřetelné oranžově červené skvrny na bílém podkladu. Barva by měla být dominantní. Černobílí a trojbarevní psi nejsou přípustní.

Výška

V ramenou od přibližně 35-40 centimetrů.

Samci by měli mít dvě normální varlata zcela sestupující do šourku.

 

Schváleno holandským chovatelským klubem dne 15. května 1971.

Změny schválené F.C.I. dne 10. března 1989.

Revidovaná verze stanovena k 24. září 1991, s datem 8. října 1991

Úvod napsal a standard FCI č. 314 opsal   Jiří Šváb

[úvodní strana] [KCHLS] [CCR] [FCR] [GR] [CHBR] [LR] [NSDTR] [CMKU] [CMKJ] [CMMJ] [webmaster]