Klub chovatelů loveckých slídičů - sekce retrieverů    


Mezinárodní kachní field trail Klec u Třeboně  dne 25.08.2013.

Ráno jako každé jiné, Pepa se proběhl na ranní procházce v lese, vykonal běžné potřeby a to ještě netušil co ho čeká. Nasedáme do auta a vyrážíme směr Třeboň – Tábor. Před obcí Lužnice uhýbáme doprava a za několik kilometrů projíždíme obcí Klec. Za ní v kouzelném kraji Nadějských rybníků zastavujeme v rybářském objektu. Zde je sraz a zahájení vrcholné soutěže jakým je MFTR. MFTR začíná obvyklými formalitami jako každé jiné zkoušky, včetně losování. Do klobouku šahám jako první a vytahuji číslo poslední, tedy č. 14. Nejsem z toho nijak nadšený, protože to znamená druhou skupinu a to bývá již méně zvěře, pes může být čekáním a předchozí střelbou už tak natěšen, že může snadno udělat nějakou chybu. Ale také jsme se dočkali. Byli jsme vysláni až na konec hráze rybníka. Kachen bylo dle mého očekávání méně a navíc létali zpočátku tak, že náš střelec se ani pro značnou vzdálenost letících kachen ani k ráně nedostal. Ale vzápětí se vše obrátilo v dobré a náš střelec výbornými trefami se postaral, že jsme měli práce dostatek. Pepa předvedl čtyři aporty v razantním provedení a tím jsme se dostali do druhého kola. V druhém kole jsme byli pro změnu na prvním stanovišti, měli jsme jiného rozhodčího i jiného střelce. Střelci se moc nedařilo, ale přesto jsme měli dva aporty i když by nám stačil jeden. A protože Pepa byl skvělý dostali jsme se s plným počtem bodů do rozstřelu. V rozstřelu spolu bojovali dva flati, labrador a česepík Pepa. Losovalo se podruhé a bylo nám určeno třetí pořadí. Rozstřel byl dost náročný, těžký rákosový terén, kde se pes bořil v hlubokém bahně v němž se musel pes dostat na jeho konec ve vzdálenosti cca 40 – 50 metrů a dvě kachny ležely za rákosím na vodní hladině. To by nebylo až tak strašné, horší bylo, že vítr foukal od nás do rybníka, takže nos byl v tomto případě k ničemu. První v pořadí fenka FCR nenašla, druhý v pořadí LR nenašel, tok už bylo na nervy, třetí šel Pepa, odhodlaně se vrhnul do terénu a zprvu se zdálo, že by to mohlo vyjít. Ale nebylo to tak jednoznačné. Kontakt  vůdce – pes pouze hlasový, Pepa promarnil nějaký čas hledáním v rákosí, poté se dal přesvědčit a dostal se na hladinu. Za chvíli přinesl pravou kachnu. Pokračovali jsme dál a jednu chvíli se zdálo, že by mohl najít i druhou, ale nestalo se, neviděl ji. Uběhl časový limit 10 minut  pro práci. Měli jsme tedy jednu kachnu. Čtvrtý šel pejsek FCR, hledal, hledal a v 10 minutě přinesl levou kachnu. Rozhodčí se poradili a rozhodli: 1. česepík  Pepa, 2. pejsek FCR, 3. LR a 4. fenka FCR. Pepa pro kázal své kvality, protože FTR vyhrál již v roce 2011 a získal i titul CACIT, v roce 2012 byl třetí s titulem CACT a nyní se nám podařilo získat druhý CACIT a tím jsme splnili poslední podmínku pro udělení Mezinárodního šampiona práce. Já jsem byl při závěrečné slovu  takříkajíc naměkko a Pepa se tvářil zcela normálně tak,  jako po každém honu. Pro neznalé Pepa pochází z USA a úředně se jmenuje Chesabar Josef Vici luka. Je to úžasný pes, který vedle krásného exteriéru je i velice šikovný.

                                                                                                                                                                 František Korda

 

 

[úvodní strana] [KCHLS] [CCR] [FCR] [GR] [CHBR] [LR] [NSDTR] [CMKU] [CMKJ] [CMMJ] [webmaster]