Klub chovatelů loveckých slídičů - Sekce retrieverů  

Všeobecná část - platné od 1.6.2006 - KLINKNI NA ODKAZ !!!

Zkušební řády pro zkoušky retrieverů - platný zkušební řád od 1.6. 2006

ÚVOD:

Plemena retrieverů se staly pevnou součástí české myslivecké kynologie. Tito lovečtí psi se těší zájmu jak myslivecké, tak i ostatní kynologické veřejnosti pro svou inteligenci a nadanost, což jim dává předpoklad pro jejich všestranné lovecké využití. Retrieveři jsou plemena se speciálním zaměřením na práci po výstřelu, zvláště pro aportování, mají specifickou schopnost zapamatovat si místo dopadu střelené zvěře. Cílem těchto zkoušek je posoudit retrievery při přinášení, jejich povahové vlastnosti, složit zkoušku lovecké upotřebitelnosti a zkoušet je ve stejném duchu jako v jiných zemích.

Zkoušky vloh retrieverů - ZV

Zkoušky vloh odhalují vrozené vlohy psa, dále jsou potřebné z chovatelského hlediska, neboť pes ukáže vrozené vlastnosti, které ještě nejsou ovlivněné vyšším stupněm výcviku. Jsou důležité pro kontrolu výchovy a včasného započetí výcviku. ZV nekvalifikují retrievera jako lovecky upotřebitelného.

Podzimní zkoušky retrieverů - PZ

Podzimní zkoušky kvalifikují retrievery k vyhledání, dohledání a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře a psi budou mít složenou zkoušku lovecké upotřebitelnosti z výkonu na drobnou zvěř.

Lesní zkoušky retrieverů - LZ

Lesní zkoušky kvalifikují retrievery k vyhledání, dohledání a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné i spárkaté zvěře a psi budou mít složenou zkoušku lovecké upotřebitelnosti z výkonu na drobnou i spárkatou zvěř.

Speciální zkouška z vodní práce retrieverů - SZVPR

Na tomto druhu zkoušek prokazují retrieveři vyšší stupeň výcviku a upotřebitelnosti pro práci při lovech vodní zvěře. Vodní práce je doménou pro všechna plemena retrieverů a je vhodné, aby tyto zkoušky absolvovali. Na SZVPR posuzují rozhodčí s kvalifikací pro VZ. Tyto zkoušky kvalifikují retrievera pro loveckou upotřebitelnost na drobnou zvěř.

Zkouška přinášení retrieverů - ZPR

ZPR je zkouška chovu, vlastností a výkonu. V ČR je pořádaná jako mezinárodní se zadáváním titulu CACIT a Res. CACIT a je dvoudenní. Na této zkoušce retrieveři složí zkoušku z výkonu pro vyhledání, dohledání a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře. Na této zkoušce posuzují rozhodčí s kvalifikací pro PZ a VZ.

Všestranná zkouška přinášení retrieverů - VZPR

VZPR jsou zkouška, kde retriever musí prokázat vyšší stupeň použitelnosti v lovecké praxi a také vyšší úroveň cvičitelů. Složením této zkoušky složil pes zároveň zkoušku z výkonu pro vyhledání, dohledání usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné jak drobné tak i spárkaté zvěře. Podmínkou účasti na těchto zkouškách je úspěšné absolvování PZ, LZ, SZVPR nebo ZPR. VZPR jsou zkoušky dvoudenní. Psi, kteří úspěšně absolvují VZPR, mají právo na záznam v plemenné knize a v průkazu původu jako „U“. Dále se mohou kvalifikovat na MSR. VZPR lze pořádat jako mezinárodní se zadáním titulů CACIT, Res. CACIT.

Mezinárodní Field Trials retrieverů - MFT

Retrieveři jsou nepostradatelnými pomocníky myslivců, jako lovečtí psi při práci po výstřelu. Cílem MFT je vybrat  nejlepší psy, kteří umějí dohledat střelenou a postřelenou zvěř a mají specifickou vlastnost retrieverů, zapamatovat si dopad střelené zvěře, prokazují iniciativu k práci a dobře aportují zvěř bez jejího poškození mačkáním.

Retriever na svém místě nebo u nohy vůdce se musí chovat klidně, aby se nechal navést na místo dopadu zvěře pokud to sám neviděl.

Tento zkušební řád vyhovuje předpisu F.C.I., který požaduje konat samostatně zkoušku přinášení na praktických honech a retrieveři tak prokazují loveckou upotřebitelnost. FT je možno provést v době povolených společných lovů na bažanty, kachny a zajíce. FT probíhá jako ploužení, obstavená leč nebo leč kruhová.

Žádný pes nemůže být klasifikován, pokud neaportuje z hluboké vody. Pokud nebyli psi v průběhu zkoušek zkoušeni z hluboké vody, musí se provést přinášení kachny z hluboké vody, případně i se studenou zvěří. Pokud není žádná voda k dispozici, musí vůdce prokázat, že pes absolvoval zkoušku, kde úspěšně aportoval kachnu z vody. Dokladem je soudcovská tabulka z dříve vykonaných zkoušek a známka z přinášení kachny z hluboké vody se opíše do tabulky MFTR.

Účast:

MFT se může zúčastnit retriever ve věku nejméně 10 měsíců. Tento věk musí dosáhnout den před konáním MFT. Dalšími podmínkami účasti jsou úspěšně složené PZ, LZ, SZVPR nebo ZPR a mít platný průkaz původu F.C.I. Účast je odepřená psům, kteří jsou majetkem osob, které byly vyloučeny z F.C.I., háravým fenám, psům jejichž přihlášky došly po uzávěrce a psům v majetku osob, které jsou členy organizací, které nejsou uznány F.C.I. MFTR se může maximálně zúčastnit 16 retrieverů.

Rozhodčí:

Rozhodčí deleguje ČMMJ Praha na návrh chovatelského klubu, na každých 8 psů dvojici rozhodčích a jednoho vrchního rozhodčího. Na FT posuzují rozhodčí s kvalifikací pro PZ a VZ. Delegace rozhodčích musí být uvedena v propozicích.

Hodnocení práce:

Vylosováním psů při zahájení se určí pořadí účastníků pro první kolo. Další kola a postup určí vrchní rozhodčí. MFTR se vždy ukončí rozstřelem o první 4 místa. K tomuto jsou přizváni všichni 4 psi, kteří mají ještě šanci zvítězit na MFT. Tito jsou seřazeni do jedné linie.Tento rozstřel je posuzován jako samostatná zkouška a psi dostanou tolik aportů, kolik rozhodčí uznají za nezbytné. O konečném výsledku rozhoduje celý sbor rozhodčích. Vítěz získá CACIT, druhý v pořadí Res. CACIT. CACT a Res. CACT dostanou nejlepší jedinci v I.ceně v každém plemeni. CACIT není nárokový titul a nemusí být udělen, jestliže tomu neodpovídá kvalita výkonu.

Vůdce se rozhodne zda svého retrievera povede na řemenu nebo volně bez řemenu a obojku. Pes na řemenu musí být po celou dobu zkoušky naprosto klidný, nesmí řemen napínat ani se na něm zmítat, kňučet a štěkat. Pes volný nesmí během celé zkoušky vyrazit od nohy vůdce bez povelu s úmyslem přinést zvěř tak, že musí být zastaven povelem. Střelenou zvěř může retriever přinést jen na pokyn rozhodčího, nemusí s ní usednout, ale musí jí předat do ruky vůdci!

Během zkoušky se může retriever dopustit těžkých chyb a chyb vylučujících. Dopustí-li se pes těžké chyby nemůže již získat I. cenu.

Těžké chyby:

Úzkostlivá závislost na vůdci, hlasité povely, méně klidné chování na stanovišti, špatná schopnost zapamatování si místa dopadu střelené či postřelené zvěře, špatné vodění, lajdácké aportování, práce s malou iniciativou, nedohledání postřelené zvěře, kterou pes viděl padat, byl pro ní okamžitě vyslán a nedohledal jí ani následující pes a nepřinesl jí ani rozhodčí a nedohledání zvěře, kterou však za stejných podmínek dohledal následující pes nebo jí nalezl rozhodčí.

Vylučující chyby:

Volný pes vyrazí bez povelu pro zvěř, napínání řemenu, záměna zvěře, trestání psa, agresivní chování psa, mačkání zvěře, načínání, hrobaření, dopuštění se 2 těžkých chyb, kňučení, štěkot psa, strach z výstřelu, honění zdravé zvěře, lovení se zvěří v mordě, 2x nedohledání zvěře, kterou však za stejných podmínek dohledal následující pes nebo jí nalezl rozhodčí, odmítnutí vstoupit do vody a odmítnutí aportu nalezené zvěře.

CACIT bude F.C.I. oficielně uznán jen tehdy, když na MFTR startovalo nejméně 6 retrieverů. Kluby mohou pořádat také NFTR (národní FTR) kde se může zadat CACT, jestliže startovalo aspoň 6 retrieverů.

Mezinárodní soutěž retrieverů - MSR

MSR je vrcholná mezinárodní soutěž retrieverů v ČR o titul „Všestranný vítěz retrieverů ČR 20..“. Uspěje-li vítěz v I. ceně obdrží titul CACIT a titul CACT. Druhý pes uspěje-li v I. ceně, obdrží titul Res. CACIT. Tituly CACT a Res. CACT se zadávají pro všechna zúčastněná plemena pokud získají I. cenu.

MSR se zúčastní maximálně 10 psů z ČR a 6 psů ze zahraničí. Retrieveři z ČR se kvalifikují na základě výsledků z VZPR, které pořádaly OMS ČMMJ nebo chovatelské kluby v předcházejícím roce. Výběr psů provede pořádající chovatelský klub. Pokud se nepřihlásí 6 psů ze zahraničí, může být připuštěno více psů z ČR. Soutěží se podle zkušebního řádu pro VZPR.

MSR se pořádá každoročně a pořadateli jsou kluby retrieverů ve spolupráci s organizacemi ČMMJ. Kluby retrieverů se v pořádání pravidelně střídají.

Na všech zkouškách a soutěžích retrieverů na kterých se zadává CACIT nebo CACT, při rovnosti bodů na kterýchkoliv prvních 4 místech, musí vrchní rozhodčí akci ukončit rozstřelem. Podmínky rozstřelu předem určí a vyhlásí vrchní rozhodčí při zahájení soutěže.

Předměty zkoušek

Nos

Kvalitu nosu posuzují rozhodčí v průběhu celých zkoušek. Rozhodčí posuzují nos tak, že zvažují všechny okolnosti, zvláště vzdálenost na jakou pes zvěř navětřil, jaké jsou právě povětrnostní podmínky, síla větru, vlhkost a teplota vzduchu, povaha terénu, porost apod. Jemný nos se ukáže rychlým nalezením zvěře, rychlou reakcí při navětření zvěře, rychlým zareagováním při ztrátě stopy na vlečce a jejím rychlým znovu nalezením.

Paměť k aportu - marking

Tato disciplina je specifickou vlastností retrieverů. Zkouší se na poli nebo louce s porostem, který má odhozenou zvěř lehce zakrývat. Používá se bažant, králík, holub nebo kachna. Pes sedí nebo stojí volně vedle vůdce. Současně s výstřelem je asi 60 kroků před psem vyhozen do výšky jeden kus zvěře. Střelec stojí vedle rozhodčího, který vyhazuje zvěř. Pes s vůdcem pozorují vyhození zvěře. Pes musí zůstat klidný a pozorný. Na pokyn rozhodčího, asi po 10 vteřinách, vyšle vůdce psa pro zvěř. Pes si má zapamatovat místo dopadu zvěře a nejkratší cestou běžet pro zvěř. Způsob přinesení se hodnotí samostatně. Povzbuzování vůdce je dovoleno, ale soustavné povely snižují bodové ohodnocení. Retriever, který vyrazí pro zvěř samovolně bez povelu, musí být hodnocen maximálně známkou 1.

Vodění psa

Rozhodčí před započetím disciplíny určí trasu asi 50 kroků. Vůdce se psem ji projdou jedním směrem na řemenu a zpět volně. Během zkoušky nesmí vůdce držet vodítko a usměrňovat pohyb psa. Pes má jít klidně za svým vůdcem nebo vedle jeho levé nohy, nemá ho předbíhat ani se nechat táhnout. Chyby se hodnotí podle stupně provinění. V průběhu celých zkoušek rozhodčí pozorují vodění psa vůdcem a dělají si pomocné známky. Nejvyšší známku obdrží jen ten pes, kterého vůdce nemusí v průběhu zkoušení usměrňovat.

Chování po výstřelu

Před každým psem musí být vystřeleno tak jak to požadují jednotlivé disciplíny. Pes se má po výstřelu chovat korektně. Střelba nesmí psa ovlivnit tak, že uteče nebo se zdráhá pracovat. Bojí-li se výstřelu, nebo se po výstřelu vzdálí tak, že se nedá přivolat, dostává známku 0 a vylučuje se z dalšího posuzování. Tento důvod vyloučení se zapisuje do soudcovské tabulky. Vůdce si může střílet sám, není–li držitelem zbrojního průkazu, bude za něj střílet střelec, kterého určí pořadatel.

Stopa vůdce

Tato disciplina se zkouší jen na ZV. Jeden z rozhodčích podrží psa, druhý odejde s vůdcem po větru s dvěma odchylkami od přímého směru na vzdálenost 200 kroků, kde se dobře ukryjí. Jestliže je v koroně osoba psu známá, může jít také do úkrytu. Zkouška se koná v přehledném terénu, aby rozhodčí, který později psa vypustí, měl možnost vidět zakládání stopy i její sledování psem. Pes může vidět zakládání stopy asi do 20 kroků. Potom ho rozhodčí nasadí na stopu obvyklým způsobem. Známkou 0 se hodnotí pes, který po třetím nasazení na stopu nedojde ke svému vůdci.

Radost při práci

Typickým znakem retrieverů je vrozená a neutuchající radost z práce. Projevuje se tím, že pes má stále zájem o práci a soustavně plní požadované úkoly. Psi, kteří s nadšením neplní úkoly vůdce, nemají radost z práce. Při posuzování radosti z práce se hodnotí úsilí psa a vůle po dobře vykonané práci, které se projevují v průběhu celých zkoušek.

Poslušnost a ovladatelnost

Poslušnost a ovladatelnost jsou základní dovednosti loveckého psa. Pes musí ochotně a okamžitě uposlechnout a vykonat každý hlasitý nebo jiný rozkaz svého vůdce. Nereaguje-li pes ihned na povel svého vůdce, považuje se to za chybu v poslušnosti. Pes, který z jakýchkoliv příčin neuposlechne svého vůdce a nedá se připoutat na vodítko, vylučuje se z dalšího posuzování. Když se vzdálí z vlivu svého vůdce a do 10 minut se nevrátí, vylučuje se rovněž ze zkoušek.

Chování na stanovišti v lese

Při naháňce v lese má být pes na stanovišti naprosto klidný. Vůdce ho může mít buď volně odloženého nebo připoutaného na vodítku. Pes připoutaný obdrží vždy o jeden stupeň nižší známku. Pes nepokojný na stanovišti, kňučící, nervózní, který může zradit přibíhající zvěř a pes, který uteče z místa odložení nebo vyběhne za zdravou zvěří, se hodnotí známkou 0. Pro zkoušení této disciplíny se vůdci se psy rozestaví nejméně 50 kroků od sebe jako při obstavené leči. Honci s obvyklým lomozem nahánějí zvěř. Časový limit je 10 minut a každý vůdce po 2 minutách vystřelí loveckým způsobem.

Chování na stanovišti u vody

Retriever musí být na stanovišti při vodní práci naprosto klidný. Vůdce může mít psa buď volně odloženého nebo připoutaného na vodítku. Pes na vodítku obdrží vždy o stupeň nižší ohodnocení. Pes nepokojný na stanovišti, kňučící, nervózní, uteče z místa odložení nebo vyběhne za zdravou zvěří je hodnocen jedině známkou 0. Postupuje se tak, že se vůdci rozestaví asi 20 kroků jeden od druhého, jako při obstavené leči. Časový limit je 10 minut, každý vůdce vždy asi po 2 minutách vystřelí loveckým způsobem.

Odložení

Volně odložený pes bez známého pro něho předmětu, přivázaný na rozvinutém barvářském řemenu nebo odložený volně u známého mu předmětu musí zůstat klidně na určeném místě 5 minut. Přitom se vůdce vzdálí z jeho dohledu. Po uplynutí této doby se vůdce vrátí pro psa. Ten se musí nechat v klidu upoutat na vodítko. Je-li pes při odložení neklidný a poodejde za vůdcem na vzdálenost do 10 kroků nebo napne celý barvářský řemen dostane nejvýše známku 2. Když pes při odložení kňučí, štěká nebo smýká barvářským řemenem dostane jedině známku 0. Odložený pes na řemenu nebo u volně známého mu předmětu dostane vždy o stupeň nižší známku.

Slídění s dohledávkou

Tato disciplína se provádí na prostoru 30 x 150 kroků. Rozhodčí vyberou vhodné místo s porostem do výšky 20 cm. Pomocí zálomků se označí výchozí bod, vzdálenost 100 kroků a 150 kroků. Do úseku od 100 do 150 kroků se z boku hodí jeden kus pernaté na PZ a LZ. Na VZPR jeden kus pernaté a jeden kus srstnaté. Pohození zvěře nesmí pes vidět. Vůdce na pokyn rozhodčího, vyšle psa z výchozího bodu ke slídění a pomalu postupuje za slídícím psem. V době kdy pes dosáhne zálomku, který označuje 100 kroků, vůdce jedenkrát vystřelí a rovněž dojde k zálomku kde zůstane stát. Pes pokračuje ve slídění  tak, že prohledává úsek od 100 do 150 kroků a dohledává pohozenou zvěř. Slídění musí být provedeno proti větru. Časový limit pro tuto práci je 10 minut. Retriever musí přinést veškerou pohozenou zvěř. Práce se ukončí odevzdáním posledního kusu zvěře. Retriever má slídit plynule a vytrvale. Zdravou zvěř nesmí retriever štvát a toto má za následek snížení známky z poslušnosti. Z vyhrazeného prostoru nemá daleko vybíhat. Vůdce při práci může psa ovládat jemnými povely. Tato disciplína prokáže radost z práce, hledání, přinášení stejně jako vytrvalost. Přinesení zvěře se hodnotí samostatně.

Dohledá-li pes pohozenou zvěř (na VZPR oba kusy) za 6 minut od zálomku označujícího 100 kroků, obdrží známku 4, do 8 minut známku 3, do 9 minut známku 2 a do 10 minut známku 1.

Přinášení vlečené pernaté zvěře

Tato disciplína se zkouší tak, aby pes musel přinést kus pernaté zvěře na vzdálenost 150 kroků s přibližně s jedním pravoúhlým hákem v přehledném terénu nebo na volném poli. Vlečka se na zkouškách založí s bažantem. Vlečený bažant se nechá na konci vlečky. Vlečka má být založená v nízkém porostu a po větru. Zakládání vlečky nesmí pes vidět a rozhodčí, který vlečku zakládá, po jejím ukončení odejde v přímém směru nejméně 50 kroků a tam se ukryje. Vůdce přiloží psa na nástřel označený peřím. Asi 20 kroků od nástřelu může být pes veden na vodítku, potom musí být volně vypuštěn. Při vypuštění může pes dostat poslední povel k přinesení zvěře. Za každý další povel se snižuje známka o jeden stupeň. Vůdce může psa nasadit celkem 3krát. Přinese-li pes zvěř do 4 minut po vypuštění, hodnotí se známkou 4, do 6 minut známku 3, do 8 minut známku 2, do 10 minut známkou 1. Počet nasazení nemá vliv na známku. Zvěř musí být vyspělá a nezávadná. Vlečka nesmí být založena na čerstvě pohnojeném nebo chemicky ošetřeném pozemku.

Na VZPR a ZPR se vlečka založí 200 kroků dlouhá. Způsob přinášení a odevzdání zvěře se hodnotí samostatně v disciplíně přinášení.

Přinášení vlečené srstnaté zvěře

Zkouší se a hodnotí stejným způsobem jako u zvěře pernaté. Rozdíl je pouze v tom, že tato vlečka se zakládá na vzdálenost 300 kroků a je dvakrát obloukovitě lomená. Vlečka se zakládá s divokým nebo domácím králíkem zbarveným divoce. Přinese-li pes srstnatou do 6 minut hodnotí se známkou 4, do 8minut se hodnotí známkou 3, do 10minut se hodnotí známkou 2 a do 12minut známkou 1.

Navádění na 2 ks pernaté - handling

Tato práce se provádí s větrem v zádech nebo ze strany v poli s ne příliš vysokým porostem. Umístění kusů se provede z protější strany k pozici vůdce se psem na vzdálenost 60 m od místa vypuštění psa. Úhel mezi pohozenou zvěří, měřený z výchozího bodu, je asi 90 stupňů. Umístění zvěře a výchozí bod se vyznačí předem tyčemi asi 150 cm. Zkoušený pes nesmí pohození sledovat. Vůdce vypustí psa z výchozího bodu a zůstává během práce psa stát. Vůdce může navádět psa viditelným nebo slyšitelným znamením. Přinesení a odevzdání se hodnotí samostatně v disciplíně přinášení.

Hodnocení:
2 donesené kusy za 5 minut známka 4
2 donesené kusy za 10 minut známka 3
2 donesené kusy za 15 minut známka 2
1 donesený kus za 5 minut známka 2
1 donesený kus za 15 minut známka 1
žádný donesený kus za 15 minut známka 0

Dohledávka 2 ks srstnaté ve čtverci 50 x 50 m

Na ploše velikosti 50 x50 m s mladým porostem v lese se pohodí 2ks srstnaté zvěře. Měly by být pohozeny proti větru a mimo dohled vůdce i psa. Vůdce vypustí psa k vyhánění zdravé zvěře a k dohledání zvěře pohozené. Sám nesmí do prostoru vstupovat, ale smí se pohybovat jen po jedné straně. Pes musí nalézt a přinést pohozenou zvěř. Vlastní přinesení a odevzdání zvěře se hodnotí samostatně. Doporučuje se čtverec předem vyznačit.

Hodnocení:
2 donesené kusy za 5 minut známka 4
2 donesené kusy za 10 minut známka 3
2 donesené kusy za 15 minut známka 2
1 donesený kus za 15 minut známka 1
žádný donesený kus za 15 minut známka 0

Dohledávka střelené zvěře

Tato disciplína, zkouší se na Field Trials, má vyzkoušet použitelnost psa v lovecké praxi, tj. zda střelenou nebo postřelenou zvěř pernatou, vodní i srstnatou řádně dohledá. Jako dohledávka se tato práce hodnotí jen tehdy, dohledá-li retriever zvěř nosem, nikoliv zrakem. Dohledávka se hodnotí do té doby, než pes přijde do přímého styku s dohledávanou zvěří. Od této doby, kdy pes k této zvěři přijde a prokazatelně o ní ví, se klasifikuje přinášení.

Přinášení kachny z hluboké vody

Vůdce stojí se psem tak, aby pes viděl vhazování kachny na zrcadlo. Pes může být před výstřelem volný nebo upoutaný na vodítku. Na pokyn rozhodčího imituje vůdce výstřelem skutečný lov a rozhodčí současně vhodí kachnu do vody 10 - 15 metrů, pak je pes vypuštěn k přinášení. Retriever musí dokázat, že pro kachnu jde s chutí, že dobře plave a kachnu odevzdá vůdci do ruky. Může s kachnou i usednout. Známkou 4 se hodnotí pes, který kachnu přinesl na jeden povel a korektně odevzdal. Uchopení kachny za letku, krk apod. není chyba. Každý další povel k přinesení, uchopení, odevzdání nebo puštění kachny a vzdálení mordy od ní a opětovné uchopení bez povelu, snižují známku vždy o jeden stupeň. Způsob přinesení se hodnotí samostatně. Na ZV se může použít i jiná zvěř, například holub atd.

Přinášení 2 kachen z hluboké vody - handling

Retriever musí dokázat, že se nebojí vody, že je výborným plavcem a že střelenou vodní zvěř dokáže z vody přinést. Za tím účelem vhodí rozhodčí do hluboké vody 2 střelené kachny do vzdálenosti 10 - 15 metrů tak, že spolu svírají přibližně úhel 90 stupňů. Vhození kachen do vody nesmí pes vidět. Potom je naváděn pes a musí obě kachny, v časovém limitu 6 minut, postupně přinést. Pes musí být ve vodě ovladatelný a reagovat na pokyny vůdce. Kachny musí pes odevzdat do ruky vůdci nebo s nimi usednout. Způsob přinášení se hodnotí samostatně. Celkovou známku lze snížit za špatné plavání a za špatnou ovladatelnost psa ve vodě.

Hodnocení:
Přinesení 2 kachen do 3 minut známka 4
Přinesení 2 kachen do 4 minut známka 3
Přinesení 2 kachen do 5 minut známka 2
Přinesení 2 kachen do 6 minut známka 1

Práce v rákosí

Pes má radostně prohledávat rákosí a slídit po zvěři. Časový limit je 5 minut. Vůdce postupuje po břehu kolem vodní plochy zarostlé rákosím nebo jiným vyšším porostem, který má pes prohledat a snažit se nalézt a zdvihnout vodní zvěř. Při slídění se nesmí vyhýbat hluboké vodě, má jí přeplavat a prohledat. Na závěr slídění, před slídícího psa, vhodí rozhodčí střelenou kachnu do rákosí tak, aby to neviděl pes a ani vůdce. Pes musí při slídění kachnu najít a bez povelu přinést. Kachnu pes odevzdá buď vůdci do ruky nebo si může s ní sednout. Známku ovlivňuje způsob pohybu psa v rákosí, systematičnost práce, zájem o nalezení zvěře, množství vydaných povelů a vytrvalost psa.Přinášení se hodnotí samostatně.

Dohledávka pohozené kachny v rákosí

Rozhodčí vhodí do vzdálenosti asi 5 m od břehu do rákosí střelenou kachnu. Vůdce ani pes jí nesmí vidět. Rozhodčí potom zavede vůdce se psem asi 50 m od pohozené kachny. Vůdce vypustí psa s povelem „hledej“ k dohledání kachny. Dohledávka se musí provádět proti větru. Přinášení se hodnotí samostatně jako při přinášení kachny z hluboké vody.

Hodnocení:
dohledáno do 5 minut známka 4
dohledáno do7 minut známka 3
dohledáno do 9 minut známka 2
dohledáno do 10 minut známka 1
nedohledáno do 10 minut známka 0

Přinášení zvěře

Retrieveři jsou skupinou loveckých psů, kteří přinášejí zvěř zásadně s „měkkou mordou“. Musí zvěř rychle uchopit do plné mordy, bez těžkostí přinést, odevzdat buď vůdci do ruky nebo s ní před vůdcem usednout. Při hodnocení musí rozhodčí brát v úvahu počasí, únavu psa, vzdálenost ze které musel pes zvěř přinést apod. Vůdce může dát psovi maximálně 3 povely k přinesení. Nepřinese-li pes zvěř ani na  třetí povel hodnotí se známkou 0 a na zkouškách neobstojí. Rozhodčí si dělají poznámky o přinášení psa ve všech disciplinách, kde měl pes možnost přinášet zvěř a ze všech takto získaných známek vypočtou aritmetický průměr jako známku výslednou.

Následování

Myslivec má mít při odstřelu spárkaté zvěře psa vždy při sobě, aby mohl v případě postřelení zvěře tuto co nejdříve dohledat. Při zkoušení musí pes ukázat, že rozlišuje následování a volnou chůzi lesem. Zkouší se na lesní cestě, loveckém chodníku, okraji lesa apod., před práci na pobarvené stopě spárkaté zvěře.

Vůdce postupuje velmi pomalu, pes jde neupoutaný, za ním nebo vedle jeho levé nohy. Pes musí  myslivce sledovat pozorně, klidně a tiše, musí se dát nenápadným tichým povelem zastavit a stejným způsobem uvést do pohybu. Jakékoliv nápadnější pokyny vůdce, které odporují myslivecké praxi, jsou při následování nepřípustné a snižují známku z výkonu. Asi po 50 krocích se vůdce zastaví, vyčká na místě 30 vteřin, pes musí sedět nebo ležet. Potom se opět  rozejdou a asi po 50 krocích se oba zastaví, pes si sedne nebo lehne a vůdce vystřelí. Pes musí zůstat naprosto klidný. Po výstřelu vůdce upoutá psa na vodítko. Před započetím následování musí vůdce rozhodčím nahlásit jak jej bude pes následovat.

Práce na pobarvené stopě spárkaté zvěře

Zkouší se na uměle pobarvené, 500 kroků dlouhé stopě spárkaté (zpravidla srnčí) zvěře. Asi v polovině barvy se založí pobarvené lože a řádně se označí. Celkem je stopní dráha 2krát lomená. Na založení jedné stopy se použije 0,3l barvy (vepřová nebo ovčí krev, případně jakákoliv barva spárkaté zvěře). Pes se nasadí na stopu do 1 hodiny po jejím založení. Po založení stopy poznamená rozhodčí, který jí zakládal, přesný čas jejího založení, podepíše se a lístek připevní u začátku stopy. Tento časový údaj si rovněž rozhodčí poznamená do zápisníku, který má u sebe pro případný protest. Zakazuje se zakládat pobarvenou stopu proti směru stopní dráhy. Vzdálenost jednotlivých stopních drah nesmí být menší než 150 kroků. Barvy zakládají zásadně rozhodčí. Barva se kape z láhve přes větvičky vsunuté do jejího hrdla, nebo z láhve z umělé hmoty se šroubovacím uzávěrem s dírkou. Zvěř položená na konci barvy musí být řádně zašitá v místě vývrhu. Vstřel a výstřel se ponechají nezašité. Na jejím konci musí vždy ležet kus spárkaté zvěře. Spárkatá zvěř se nejprve položí na nástřelu a odtud se nese po každé dráze. Na loži se chvíli odloží. Kus na konci barvy musí být stejný, jakým byla zhotovená stopní dráha. Dráhy se předem vyznačují na stromech buď papírky pro směr dopředu i dozadu nebo zpředu lístky a zezadu barvou. Značky, při zakládaní barvy, pro směr dopředu se ponechají na prvních 20 krocích pro lepší orientaci. Pes může barvu vypracovat jako vodič na řemeni, oznamovač, hlasič.

a) vodič na řemeni

Pes vede svého vůdce na barvářském řemeni nejméně 5 m dlouhém až na konec dráhy, kde leží zhaslá zvěř. Známkou 4 se jeho výkon hodnotí tehdy, může-li vůdce psa sledovat volným krokem, ne klusem nebo dokonce během. Sejde-li ze stopy a sám se opraví, nepovažuje se to za chybu. Po celý čas musí být zřejmé, že pes je v barvářském řemeni zalehlý, že sleduje stopu s jistotou. Sejde-li však z barvy, musí alespoň jeden rozhodčí postupovat za ním a po 30 krocích ho zatroubením zastaví. Potom jsou vůdce a pes vráceni do místa, kde sešli z barvy, musí si jí sami najít a pokračovat po ní. Za každou takovou opravu se snižuje známka o jeden stupeň. Vůdce po celou barvu se nesmí otáčet, aby sledoval správný směr podle zadních značek. Za každé otočení se rovněž sníží známka o jeden stupeň. Na barvu se pes může znovu, po chybě, nasadit nejvýše třikrát. Každé nové nasazení snižuje známku o jeden stupeň tak, že vypracování celé barvy až po třetím zbloudění a vrácení se na stopu se hodnotí známkou 1.

Retriever může, při práci na barvě jako vodič pobarvenou stopní dráhu vypracovat také volně, v těsném kontaktu s vůdcem. Za práci volně se připočítávají až dva body. Při práci jako oznamovač nebo hlasič musí retriever vždy k loži dojít na řemeni.

b) oznamovač

Před započetím této disciplíny musí vůdce ohlásit rozhodčímu, jakým způsobem mu pes oznámí dosledovanou zvěř.

Od nástřelu po lože pracuje pes na řemeni vždy jako vodič. U lože ho vůdce vypustí a zbytek dráhy musí pes vypracovat volně, zvěř si ověří a vrátí se pro vůdce, který čeká na místě vypuštění. Rozhodčí na konci dráhy sleduje, zda si pes zvěř ověřil. Po odběhnutí psa od kusu zvěře oznámí rozhodčí zatroubením, že pes u zvěře byl a že se vrací. Po příchodu k vůdci musí mu pes dříve ohlášeným způsobem oznámit, že zvěř našel a snažit se vůdce dovést ke zvěři. Pes se musí pro vůdce vrátit do 10 minut od vypuštění. Selže-li pes, ( jako oznamovač může být vypuštěn pouze dvakrát) může vůdce požádat rozhodčího, aby mohl pes vypracovat zbytek barvy znovu jako vodič na řemeni. Známka za výkon se mu však sníží o jeden stupeň za každé nové nasazení na loži.

c) hlasič

Až k loži pracuje vždy pes jako vodič na řemeni. U lože jej vůdce vypustí a zůstane stát na místě. Pes musí samostatně dosledovat kus a do 10 minut začít u něj hlásit. Hlášení musí trvat až do příchodu vůdce ke zvěři. Pes se nesmí žádným způsobem povzbuzovat nebo nutit hlásit. Není závadou, jsou-li v hlášení krátké odmlky. Selže-li pes, ( jako hlasič může být vypuštěn pouze jednou), může vůdce požádat rozhodčího, aby mohl pes vypracovat zbytek barvy znovu jako vodič na řemeni. Známka za výkon se mu však sníží o jeden stupeň.


Zkoušky vloh retrieverů

Předmět nejnižší známky pro cenu koeficient max.počet bodů
I. II. III.
1. Nos 3 3 2 8 32
2. Paměť k aportu - marking 3 2 1 6 24
3. Vodění psa 3 2 1 4 16
4. Chování po výstřelu 2 1 1 3 12
5. Přinášení kachny z hluboké vody 2 2 1 4 16
6. Stopa vůdce 2 1 1 4 16
7. Radost z práce   3 3 1 5 20
8. Přinášení 2 2 1 3 12
9. Poslušnost a ovladatelnost 3 2 1 6 24
Nejnižší počet bodů pro cenu 129 103 86   172

 Podzimní zkoušky retrieverů

Předmět nejnižší známky pro cenu koeficient max.počet bodů
I. II. III.
1. Nos 3 3 2 8 32
2. Slídění s dohledávkou 3 2 1 5 20
3. Přinášení vlečené pernaté 2 1 1 5 20
4. Přinášení vlečené srstnaté 3 2 1 5 20
5. Přinášení kachny z hluboké vody 3 2 1 4 16
6. Chování po výstřelu 2 1 1 2 8
7. Vodění psa 2 1 1 2 8
8. Poslušnost a ovladatelnost 3 2 1 6 24
9. Paměť k aportu - marking 3 2 1 4 16
10. Přinášení 3 3 2 6 21
Nejnižší počet bodů pro cenu 141 112 94   188

Lesní zkoušky retrieverů

Předmět nejnižší známky pro cenu koeficient max.počet bodů
I. II. III.
1. Nos 3 3 2 8 32
2. Slídění s dohledávkou 3 2 1 5 20
3. Přinášení vlečené pernaté 2 1 1 5 20
4. Přinášení vlečené srstnaté 3 2 1 5 20
5. Následování 3 2 1 4 16
6. Práce na barvě spárkaté zvěře  
  a) vodič 3 2 1 5 20 + 2
  b) oznamovač 3 2 1 7 28
  c) hlasič 3 2 1 8 32
7. Chování na stanovišti 2 2 1 2 8
8. Odložení 2 1 1 3 12
9. Chování po výstřelu 2 1 1 3 12
10. Poslušnost a ovladatelnost 3 3 2 6 24
11. Vodění psa 2 2 1 2 8
12. Paměť k aportu - marking 3 2 1 4 16
13. Přinášení 3 2 1 6 24
Nejnižší počet bodů pro cenu 183 146 122   244

Speciální zkouška z vodní práce retrieverů

Předmět nejnižší známky pro cenu koeficient max.počet bodů
I. II. III.
1. Přinášení 2 kachen z hluboké vody -  handling 2 2 1 6 24
2. Přinášení kachny z hluboké vody 3 2 2 4 16
3. Práce v rákosí 3 2 1 3 12
4. Dohledávka pohozené kachny 3 2 1 5 20
5. Chování po výstřelu 2 2 1 2 8
6. Paměť k aportu - marking 3 2 1 4 16
7. Přinášení 3 3 2 2 8
8. Vodění psa 2 2 1 2 8
9. Poslušnost a ovladatelnost 3 2 2 4 16
10. Chování na stanovišti 2 1 1 2 8
Nejnižší počet bodů pro cenu 102 81 68   136

Mezinárodní Field Trial pro retrievery

Předmět nejnižší známky pro cenu koeficient max.počet bodů
I. II. III.
1. Nos 3 3 2 8 32
2. Poslušnost a ovladatelnost 3 3 2 6 24
3. Radost z práce 3 2 1 4 16
4. Chování po výstřelu 3 2 1 3 12
5. Klid před zvěří 3 3 2 4 16
6. Dohledávka 3 3 2 6 24
7. Přinášení 3 2 1 5 20
8. Vodění volně 3 2 1 8 32
  na řemeni 3 2 1 2 8
9. Přinášení kachny z hluboké vody 3 3 2 4 16
Nejnižší počet bodů pro cenu 168 115 96   192

Zkouška přinášení retrieverů

Předmět nejnižší známky pro cenu koeficient max.počet bodů
I. II. III.
Poslušnost a ovladatelnost
1. Chování na stanovišti v lese 3 2 1 2 8
2. Vodění psa 3 2 1 1 4
3. Radost při práci 3 2 1 2 8
4. Odložení 3 2 1 2 8
5. Poslušnost pole, les, voda 3 2 1 3 12
Celkem 30 24 20   40
Práce v poli
1. Přinášení vlečené pernaté 3 2 2 3 12
2. Navádění na  2 ks pernaté - handling 3 2 1 5 20
3. Paměť k aportu - marking 3 2 1 4 16
Celkem 24 20 16   48
Práce v lese
1. Přinášení vlečené srstnaté 3 2 2 4 16
2. Dohledávka 2 ks srstnaté ve čtverci 50 x 50 m 3 2 1 4 16
Celkem 24 20 16   32
Práce ve vodě
1. Přinášení 2 kachen - handling 3 2 1 5 20
2. Přinášení kachny z hluboké vody 3 3 2 4 16
3. Dohledávka pohozené kachny v rákosí 2 2 1 5 20
Celkem 42 34 28   56
Přinášení
1. Srstnaté 3 2 2 3 12
2. Pernaté 3 3 2 2 8
3. Kachny 3 3 2 2 8
Celkem 21 18 14   28
Nejnižší počet bodů pro cenu 153 122 102   204

Všestranná zkouška přinášení retrieverů
Předmět nejnižší známky pro cenu koeficient max.počet bodů
I. II. III.
Práce v lese
1. Následování 3 2 1 4 16
2. Práce na pobarvené stopě spárkaté zvěře  
  a) vodič 3 2 2 5 20 + 2
  b) oznamovač 3 2 2 7 28
  c) hlasič 3 2 2 8 32
3. Přinášení vlečené srstnaté 3 2 1 5 20
4. Dohledávka 2 ks srstnaté na 50 x 50m 3 2 1 4 16
5. Odložení 2 2 1 3 12
6. Vodění psa 2 2 1 2 8
7. Chování na stanovišti 3 2 1 4 16
8. Poslušnost a ovladatelnost 3 3 2 6 24
Celkem les 108 87 72   144
Práce ve vodě
1. Přinášení 2 kachen z hluboké vody - handling 3 2 1 5 20
2. Přinášení kachny hluboké vody 3 3 2 4 16
3. Dohledávka pohozené kachny 2 2 1 5 20
4. Poslušnost a ovladatelnost 2 2 1 4 16
Celkem voda 54 43 36   72
Práce v poli
1. Navádění na  2 ks pernaté - handling 3 2 1 5 20
2. Slídění s dohledávkou 3 2 1 5 20
3. Přinášení vlečené pernaté 3 2 2 3 12
4. Chování po výstřelu 2 2 1 2 8
5. Paměť k aportu - marking 3 2 1 4 16
6. Nos 3 3 2 8 32
7. Poslušnost a ovladatelnost 3 2 1 6 24
Celkem pole 99 80 66   132
Přinášení
1. pernaté 3 3 2 2 8
2. kachny 3 3 2 2 8
3. srstnaté 3 2 2 3 12
Celkem přinášení 21 17 14   28
Součet bodů v lese 108 87 72   144
Součet bodů ve vodě 63 50 42   72
Součet bodů v poli 111 89 74   132
Součet bodů v přinášení 21 17 14   28
Nejnižší počet bodů pro cenu 282 226 188   376

 

Ověření vlohových vlastností retrieverů - OVVR

Povaha, nos, vrozená chuť k práci, chování po výstřelu, ochota k práci ve vodě, aport z vody, aport v terénu, kontakt s vůdcem, vodění psa na vodítku, vodění psa na volno.

Povaha
Úvodní disciplína, kterou absolvují psi před zkoušením ostatních předmětů. Všichni zkoušení psi nastoupí v řadě vedle sebe u nohy vůdce. Na pokyn rozhodčího budou psi jednotlivě procházet na vodítku nebo volně (podle popisu disciplíny vodění na vodítku) podél řady a zařadí se na konec. Jakýkoli projev agresivity vůči ostatním psům či lidem je vylučující, pes nepokračuje dále ve zkoušce a projev agresivity se zapíše do průkazu původu, soudcovské tabulky a přehledu zkoušek. Stejným způsobem se hodnotí jakýkoli náznak agresivity vůči člověku nebo vůči ostatním psům v průběhu celé zkoušky. Hodnocení: Vyhovující povaha se hodnotí jako standardní, projevy agresivity se hodnotí jako agresivní.

Nos
Kvalita nosu je posuzována během zkoušení ostatních disciplín, při nichž pes používá čichové orientace. Při hodnocení musí být vzaty v úvahu všechny okolnosti, které souvisí s pachovou prací a které ji mohou jakkoli ovlivnit. Zvláště je třeba posoudit vzdálenost, na jakou pes navětřil zvěř nebo jiný předmět, jaké jsou povětrnostní podmínky, síla větru, vlhkost a teplota vzduchu, povaha terénu, porost apod. Kromě toho budou všichni psi odzkoušeno tak, že rozhodčí pohodí stejný předmět pro každého psa samostatně a na jiném místě tak, aby to pes neviděl. Vůdce vypustí psa na pokyn rozhodčího proti větru tak, aby pes měl možnost volným pohybem v terénu jako při procházce pach předmětu zachytit. Rozhodčí hodnotí tuto práci tak, jak je popsáno výše. Není rozhodující, jakým způsobem pes předmět označí, zda jej vůbec označí či zda jej přinese. Hodnotí se pouze kvalita nosu. Jako předmět se použije střelená nebo zhaslá zvěř, případně domácí králík nebo jiný předmět dobře držící pach. Nepovažuje se za chybu, pokud pes předmět aportuje. Tento předmět může být i poté použit pro odzkoušení ostatních psů.

Vrozená chuť k práci
Po celý čas zkoušek se hodnotí ochota a vytrvalost, s jakou se pes snaží pracovat, případně vyhledat a aportovat střelenou zvěř, aniž by byly posuzovány vlohy ke slídění za živou zvěří. Pes musí pracovat vytrvale, bez častého pobízení a povelů a bez ohledu na počasí (zima, déšť). Žádá se vášnivě a s radostí pracující retriever. Pokud pes prokázal aport zvěře pernaté či srstnaté, poznamená se tato skutečnost do soudcovské tabulky. Prokáže-li pes klid před zvěří, nesmí to být hodnoceno jako chyba nebo jako nedostatek vloh k práci se zvěří. Chyby: neradostné, pomalé a špatné plnění povelů, nedostatek zájmu o aport či zhaslou zvěř, nezájem o práci, stálé povzbuzování. Poznámka: Je třeba respektovat riziko přetížení a únavy psa při velmi teplém letním počasí.

Chování po výstřelu
Posuzuje se při volném pohybu psa, kdy vůdce nebo pomocník vystřelí na pokyn rozhodčího jednu ránu z brokovnice nebo 9mm startovací pistole tak, aby jej pes nesledoval a aby nemířil ve směru pohybu psa. Pes, který svým chováním prokáže, že se výstřelu nebojí a zůstane klidný pod vlivem vůdce je hodnocen známkou 4. Začne-li pes po výstřelu divočet, vyráží na velkou vzdálenost a nereaguje na povely vůdce, hodnotí se známkou 3, případně nižší. Pes, který se bojí výstřelu, to znamená, že odběhne vystrašeně od vůdce, nedá se přivolat, ztratí zájem o další práci, chová se bázlivě a nedůvěřivě, je hodnocen známkou 0 a je vyloučen z dalšího zkoušení. Tato skutečnost se mu zaznamená do PP.

Ochota k práci ve vodě
Pes musí jít ochotně a bez váhání do vody za vhozeným aportem.
Chyby: opakovaný povel, váhání a vylézání na břeh snižují známku. Neuposlechnutí povelu k práci ve vodě se hodnotí známkou 0.

Aport z vody

Rozhodčí hodí aport do hluboké vody nejméně osm metrů daleko. Pes má nejkratší cestou plavat k aportu, přinést jej a předat bez váhání vůdci. Nepožaduje se odevzdání vsedě. Zlepšení úchopu ve vodě se nepovažuje za chybu.
Chyby: Odkládá-li pes aport po vystoupení z vody, je mu úměrně snížena známka z výkonu. Pes který po vystoupení z vody uvolní úchop a opraví si jej, nesmí v žádném případě zvedat hlavu a čekat na povel. Učíni-li tak, může vůdce bez vstoupení do vody rukou dosáhnout, je hodnocen známkou 1.
Poznámka: Je-li břeh hůře přístupný, je psovi ponechána volba, kudy vystoupí na břeh.

Aport v terénu
Pes musí aportovanou zvěř nebo předmět samostatně a bez povelů uchopit, donést a bez váhání odevzdat vůdci. nepožaduje se odevzdání vsedě.
Chyby: příliš silné nebo váhavé uchopení (mačkání), načínání, a hraní si s aportem, obíhání vůdce při odevzdání. Chybou je též, jestliže pes aport odkládá, aportuje s přestávkami, čeká na povel nebo upustí před odevzdáním.
Poznámka: Za předmět vhodný pro aport v terénu i z vody se považuje jakýkoli druh drobné zvěře, atrapa zvěře (např. i domácí králík), "dummy" ( aportovací předmět speciální konstrukce užívaný mezinárodně pro zkoušky retrieverů bez zvěře), kozlík (pešek) nebo činka. Jakýkoli předmět pro aport by měl mít alespoň 0,5 kg hmotnosti. Před zahájením disciplín aportu musí vůdce přeložit vhodný předmět pro aport ke schválení rozhodčímu. Neučiní-li tak, nebo předloží nevhodný předmět, použije rozhodčí předmět dle vlastního uvážení. Volba druhu aportu nemá vliv na ohodnocení disciplíny.

Kontakt s vůdcem
Rozhodčí hodnotí během celých zkoušek, jak pes reaguje na přivolání a další povel a to i je-li v kontaktu se zvěří. Příliš časté a opakované povely úměrně snižují známku. Pes, který se z jakýchkoli příčin nenechá přivolat a připoutat na vodítko nebo se vzdálí na dobu delší než 5 minut se hodnotí známkou 0.

Vodění psa na vodítku,
může být posuzováno po celou dobu zkoušek nebo jako samostatná disciplína na vytyčené trase. Pes by neměl zůstávat vzadu nebo předbíhat vůdce, přičemž nesmí táhnout v žádném směru.

Vodění psa na volno
Vůdce uvolní psa na pokyn rozhodčího z vodítka, pes musí prokázat ochotu neodbíhat od vůdce při volné chůzi terénem. Nejedná se o zkoušku dokonalého vodění u nohy bez vodítka. Pes může jít volně spolu s vůdcem, při snaze odběhnout se bez váhání vrací na povel vůdce zpět.
Vlastnost doprovázet vůdce aniž by byl na obtíž je typická pro retrievery a měla by jim být vrozena. Volný pohyb se děje teprve na povel vůdce.
Je-li pes po dobu zkoušek veden bez vodítka, což je možné, nesmí to v řádném případě být omluvou jeho vymanění z vlivu vůdce na jakoukoli dobu. Pokud takto vedený pes zasáhne do zkoušení jiného psa, má rozhodčí právo psa, který toto způsobil vyloučit ze zkoušek.
Disciplíně vodění na řemeni se musí podrobit i jinak volně vedený pes.

 
Předmět nejnižší známky koeficient max. bodů
I. II. III.
1. Nos 3 3 2 10 40
2. Chování po výstřelu 3 2 1 3 12
3. Vrozená chuť k práci 3 2 1 8 32
4. Ochota k práci ve vodě 3 2 2 8 32
5. Aport z vody 3 2 1 10 40
6. Aport v terénu 3 2 1 8 32
7. Kontakt s vůdcem 3 2 2 4 16
8. Vodění psa na vodítku 3 2 2 3 12
9. Vodění psa na volno 3 2 2 4 16
Nejnižší počet bodů
pro cenu
204 150 109   232
Povaha  

ZPĚT

[úvodní strana] [KCHLS] [CCR] [FCR] [GR] [CHBR] [LR] [NSDTR] [CMKU] [CMKJ] [CMMJ] [webmaster]