Klub chovatelů loveckých slídičů - Sekce retrieverů  


Proč kříženci ?
 
    Jistě každý z vás potkal někde dvojici člověka s bílou holí, kterého vede pes v bílém postroji. Dvojice je velmi soustředěná, vždyť je také proč. Člověk nevidí, proto se soustředí na sluch. A pes, který toho člověka doprovází, a jehož téměř nejlepším smyslem je sluch, musí naopak zapomenout na uši i nos a musí se soustředit na to, co vidí.Výcvik vodicích psů pro nevidomé je velmi náročný a ne každý pes, každého plemene ho zvládne.
    Naše středisko výcviku vodicích psů při Sjednocené organizaci nevidomých a slabozrakých v Praze 5 – Jinonicích bylo otevřeno v roce 1997 a od té doby z něj odešlo do činné služby k nevidomým více než 140 vodících psů. Nejvíce z nich bylo labradorských retrívrů. Labrador je ve světě vodicí pes číslo jedna. Protože jsme se i my, chtěli dostat na velmi slušnou úroveň ve výcviku a výchově vodicích psů, vyrazili jsme na výzvědy do světa. Stali jsme se plným členem Mezinárodní federace škol pro výcvik vodicích psů pro nevidomé a to znamenalo splnit určité podmínky této federace. Jednou z nich je vlastní chovná základna psů, co možná nejvhodnějších povah a bezvadného zdravotního stavu. Federace má sídlo ve Velké Británii a my jsme byli pozváni ne celosvětový kongres zástupců všech škol. To bylo v roce 1995, kdy středisko ještě nestálo a psi byli cvičeni v domovech instruktorů. Na tomto kongresu jsme zjistili, jak by měl profesionální výcvik vypadat v zařízení, o kterém se nám zatím jen zdálo a jaké psy vlastně nejlépe cvičit. Tam jsem poprvé slyšeli o jakýchsi křížencích, ale nevěděli jsme pořádně o čem je řeč. Zástupci ostatních zůčastněných zemí, jako je Velká Británie, Norsko, Švédsko, USA, Austrálie, Nový Zéland, Francie, Jihoafrická republika, Japonsko a další, neustále hovořili o křížencích z vlastních chovů a když zjistili, že zástupci malé země ve středu Evropy nemají ani tušení o čem se mluví, bylo nám vše vysvětleno. Odvezli nás do nádherné školy ve Wokinghamu a tam jsem ten zázrak spatřili na vlastní oči. Jednalo se o křížence labradorského a zlatého retrívra. Na první pohled docela obyčejný labrador, černý nebo žlutý. A pak už jen zbývalo nám vysvětlit proč. Proč křížení těchto dvou plemen. Labrador je velmi pracovitý pes, ale chybí mu jemnost. Tuto jemnost nahrazuje golden, který ale bývá tvrdohlavý. Zkřížení těchto dvou plemen a jejich povahových vlastností dalo světu velmi jemného, pracovitého psa. Naprosto ideálního pro výcvik psů – průvodců nevidomých. A je všeobecně známo, že kříženci čehokoliv jsou zdravější,protože se nepotká v jejich krevních liniích nic, co by si vzájemně ubližovalo.
Takže ve světě mají takhle báječné psy, ale co my? Jak se k nim dostat ? Kolega cvičitel měl vhodnou fenu labradorku, ale jak sehnat krycího psa. Vždyť takového nám žádný chovatel nepůjčí. A tak jsem to vzali oficiálně přes vedení Retriever klubu a požádali jsme o povolení křížit tato dvě plemena jen a jen pro naše účely, cíleně, pro pomoc našim nevidomým spoluobčanům. Nesetkali jsme se s pochopením, ale zato byla kolegyně, která dopis napsala, za tuto „kacířskou“ myšlenku okamžitě vyloučena z klubu. Co se dá dělat. Když to nešlo oficiálně, muselo to jít jinak, protože my, jsme byli těmito psy nadšeni čím dál víc. Sehnali jsme proto goldena, psa, který již byl cvičen jako vodicí pes a tak se zrodilo prvních sedm kříženců u nás.
Štěňata z našeho střediska odcházejí na deset měsíců do předvýchovy do rodin a tak jsme museli čekat téměř rok, než se dalo zjistit, že jsou opravdu báječní, jak jsme dosud slýchali ze světa. A potom jsme pokračovali jak to jen šlo. Nyní máme svoje čtyři vybrané feny (dvě labradorky a dvě feny zlatého retrívera), které jsou umístěny v rodinách a jednou za rok nám dají štěňata kříženců. Abychom se postupem času ve svých štěňatech vyznali, dáváme jim jména, stejně jako chovatelé, podle abecedy. Poslední štěňata, narozená 5. února, budou mít jména začínající písmenem CH.
Tolik povahově báječných psů už jsme si vychovali. Jenže kde je profesionalita, kterou jsme tolik obdivovali v Británii? Přece musí existovat i u nás lidé, kteří pochopí, co děláme, proč to děláme! Proto jsem požádala výbor KCHLS o pomoc při řešení našeho problému s krycím psem tak, aby chovatelům, kteří budou ochotni s námi spolupracovat, nehrozilo nebezpečí např. vyloučení z klubu, či zákazu chovu.

Odpovědˇ od pana inženýra Kordy na sebe nenechala dlouho čekat a tak jsme se i my dočkali. Mám velkou radost a chtěla bych ještě jednou upřímně poděkovat za pochopení. Určitě nepřeháním, když poděkuji za ty, z nevidomých lidí, kteří dostanou křížence jako průvodce životem.

Ředitelka střediska: Bedřiška Humhalová

Štěňátka v předvýchově
Někteří z nových pejsků ve výcviku, atd.  - prosinec 2004

ZPĚT