Klub chovatelů loveckých slídičů - Sekce retrieverů


Objektivní ohodnocení schopností psa před jeho přípravou na Field Trial v USA Ing. Bohumil Kovář (příspěvek ze Zpravodaje KCHLS 3/2002)
    Tento článek jsem převzal z internetových stránek http://www.nahra.org . Na úvod se pokusím stručně vysvětlit co to je Field Trial v US pojetí.
 
Tato soutěž se skládá ze dvou částí :
- marked retriev – pes vidí kam aport dopadl a je schopen jej samostatně bez navádění přinést na velkou vzdálenost na suchu i na vodě. Toto vypadá jednoduše, ale hodnotí se kolik dopadů si zapamatoval a tyto samostatně přinesl. Historicky nejúspěšnější pes si zapamatoval 9 aportů – to by bylo asi moc i na nás lidi vybavené plánkem a tužkou.
- blind retriev – vůdce přesně ví, kam dopadl aport, pes to neviděl. Úkolem vůdce je navést psa do prostoru dopadu aportu, kde již pes dále pracuje vlastním nosem. Rekordní vzdálenosti jsou až 300 metrů na suchu i na moři. Podmínkou je, aby pes neztratil s vůdcem vizuální kontakt – proto vůdci mají bílé oblečení na horní polovině těla a snaží se velet z vyvýšených míst. 
    Tyto špičkové výkony vlastně nemají praktické použití na lovu a jsou spíše reklamou pro majitele jednotlivých výcvikových středisek. V USA pořádají pravidelné soutěže pro profesionály i amatéry. Pro zajímavost uvádím, že cena vítěze dosáhla jednou v historii půl milionu dolarů. Většinou však tyto vítěze nikdo neprodává.
V USA organizují příslušné soutěže na různých úrovních – zájemce, začátečník, středně pokročilý, master a grand master a podle opakovaně předvedených výkonů pes postupuje do vyšší třídy.
A nyní již vlastní článek :
 
    Mnoho majitelů psů si myslí, že jejich pes by jistě dosáhl úspěchu v soutěžích Field Trial. Když se zeptáme proč si toto myslí, odpovídají všichni téměř stejně. S nadšení nosí spodní prádlo kolem domu, pořád má něco v mordě, rád si hraje s nádobami s vodou, proběhne každou louži, přináší dětem spadlého draka, pravidelně bojuje s hadicí na zalévání. Žádná z těchto odpovědí však nemá nic společného s objektivním posouzením schopností psa uspět na Field Trial.
Objektivní ohodnocení schopností psa uspět v soutěžích Field Trial stojí přeci jenom určité úsilí a čas. Je nezbytně nutné, aby byl pes bezpečně ovládal vodění na vodítku i bez něho. Musí mít perfektně zvládnuty povely Sedni, Zůstaň a Ke mně. Musí odevzdávat aporty v sedě a to do ruky. Pokud má za sebou i nějaký výcvik v přírodě, následující přehled požadavků by měl pomoci při objektivním posouzení jeho předpokladů pro další výcvik na Field Trial.
Pro aporty ze vzdálenosti asi 200 metrů potřebujeme pomocníka, který je od nás náležitě vzdálen. Vyhlíží váš pes po příchodu na louku netrpělivě tohoto pomocníka a nadšeně aportuje ze vzdálenosti asi 200 metrů ?
- Opakuje tyto aporty tři až čtyřikrát se stejným nadšením nebo ztrácí zájem po prvním či druhém aportu ?
- Hledá aport s nadšením nebo je spíše laxní ? Nenajde-li aport během několika sekund, vystupňuje své úsilí pro jeho nalezení tak, že působí dojmem umanutosti a nepovolí dokud jej nenajde ?
- Zapamatuje si dvě místa dopadu aportu v terénu ? Po přinesení prvního aportu vyrazí horlivě i pro druhý aport ?
- Je ochoten plavat pro vhozený aport 100 až 150 metrů ? Pátrá ochotně po aportu ve vodě ? Po přinesení prvního aportu je ochoten znovu nadšeně vstoupit do vody a plavat pro druhý aport ?
- Zdolává ochotně terénní překážky, snadno proniká drsným krytem, plave v rákosí ?
- Je schopen držet v terénu přímý směr asi 200 metrů ?
- Zapamatuje si místa dopadu aportů v terénu a hledá je s nadšením.
- Při učení handlingu reaguje ochotně na povel Sedni zadaný píšťalou a v klidu čeká na další povel ? Reaguje ochotně na povely v terénu i ve vodě ?
- Při hledání aportů na slepo (blind retriev) jde samostatně v přímém směru asi sto metrů, nebo se neustále otáčí a čeká na naše potvrzení správnosti svého postupu terénem ?
    Pokud váš pes nesplňuje výše uvedené požadavky, máte dvě možnosti. Buďto můžete pokračovat ve výcviku a zakončit jej některou zkouškou z výkonu (odpovídající našemu zkušebnímu řádu). Za druhé můžete ukončit toto své snažení o uplatnění se ve Field Trial a opatřit si jiné štěně s větším geneticky daným nadáním pro Field Trial.
Není nic špatného na tom, když poznáte, že váš pes nemůže dosáhnout úspěchu ve Field Trial. Nemusíte se nikomu omlouvat za svého psa. Berte jej takovým jakým je – praktický lovec, kouzelný domácí mazel, společník dětí, rozený terapeut či nejlepší kamarád. Buďte v posuzování jeho schopností realističtí. Ušetříte tak sobě i vašemu pejskovi mnoho hodin stresů a zklamání.
 
Potud autor.
 
Tak co uspěli bychom na Field Trial v USA ?
 
Ing. Bohumil Kovář (příspěvek ze Zpravodaje KCHLS 3/2002)