Klub chovatelů loveckých slídičů - Sekce retrieverů

Mé zkušenosti s Flat Coated retrieverem - (Příspěvek Karla Jedličky)
 
    Téměř každý, kdo se alespoň trochu zajímá o kynologii a má základní přehled o plemenech psů, zná plemena labrador retrívr a golden retrívr.  Málokdo z nás si je však vědom, že vedle těchto plemen existují retrívři neméně elegantní a ušlechtilí, jako například flat coated retrívr.
Toto plemeno, ačkoliv jedno z nejstarších, zůstává v dnešní době poněkud stranou zájmu kynologické veřejnosti a jeho chovu se věnuje jen málo chovatelů. Já osobně jsem poprvé spatřil Flat Coated Retrievera při návštěvě chovné stanice „Z vlčích luk" a na první pohled mě, jako člověka zabývajícího se loveckou kynologií, upoutala jeho ušlechtilost, hbitost a vřelý a oddaný vztah k lidem. Od té chvíle jsem toužil získat fenku tohoto plemene do svého vlastnictví.
Mé přání bylo splněno o rok později. Na podzim roku 1994 jsem si přivezl krásnou hnědou fenku. Od počátku byla velmi přítulná, nebojácná a kamarádská k celé naší rodině. Velmi rychle si zvykla na nové prostředí a nebojácně prozkoumávala každý kout svého nového domova. Také s ostatními psy, dvouletou tenkou golden retrívra a o měsíc starší labradorkou, se sžila velmi rychle a bez sebemenších problémů.
Od prvého okamžiku mi bylo jasné, že fenka nesnese sebemenší náznak tvrdšího přístupu a že bude potřeba při výcviku postupovat velmi opatrně a nenásilně. Proto jsem začal s pravidelným loveckým výcvikem až od osmi měsíců stáří fenky. Do té doby jsem se zaměřil pouze na základní výcvik. Chodil jsem s tenkou na několikahodinové procházky do terénu a doufal jsem, že v ní probudím vášeň tak typickou pro loveckého psa. Ale fena, ačkoliv jsem jí věnoval dostatek času, se většinou držela v mojí blízkosti a budila dojem, že se v neznámém terénu bojí. Nechtěla odbíhat od mé nohy, natož teprve proběhnout se za zajícem nebo jinou zvěří. Pokusil jsem se u ní probudit zájem o aport, ale fena se úplně spokojila s chůzí za mými zády. Dokonce nepomohla ani názorná ukázka od její o dva roky starší kamarádky, která již měla po loveckých zkouškách. Pokračoval jsem tedy ve výcviku poslušnosti a pomalu jsem se začal smiřovat s tím, že fenku lovecky neupotřebím. V té době byla její jedinou doménou voda. Dokázala se doslova celou věčnost máchat ve vodě, přičemž nevynechala ani potápění a hledání pod vodou.
Náhoda tomu chtěla, že se mi v období podzimních lovů kachen začaly hárat obě dvě starší fenky, a tak jsem byl donucen vzít s sebou na hon již třináctiměsíční fenku, která sice velice dobře poslouchala, ale až do této doby vůbec neaportovala.
Od začátku honu jsem vedl fenku na vodítku a pozorně sledoval její reakce. S obavami jsem čekal, jak bude reagovat na silnou střelbu. Fenka zůstávala i nadále velmi klidná, a tak jsem postoupil blíže ke střelcům, aby viděla na padající zvěř. Po chvíli začala měnit své chování. Se zájmem sledovala padající kachny a práci všech ostatních psů. Přesto jsem jí i nadále nechal uvázanou a vyčkával na konec honu, kdy se všichni rozejdou na večerní tah kachen. Stoupl jsem si vedle svého kolegy, který měl s sebou dvě labradorky a čekal jsem na příležitost, kdy fenku pustit. Po chvíli byla střelena kachna a hlasitě dopadla do vody. Vypustil jsem tedy fenku s povelem aport a čekal jsem, jak bude reagovat. Téměř nevěřícně jsem pak sledoval, jak fena bez zaváhání doplavala ke kachně, uchopila ji a opět bez zaváhání přinesla z vody na břeh. Od tohoto dne fena úplně změnila své chování a velmi rychle se naučila všemu, co potřebovala k úspěšnému složení loveckých zkoušek z výkonu. Ty také za jeden měsíc intenzivního výcviku úspěšně složila bez ztráty jediného bodu a o další měsíc později dokonce na mezinárodních zkouškách FTR pořádaných „Retriever klubem" získala titul CACT a řeš. CACIT. Velkou pozornost způsobila její pracovitost i na bažantnici, kde jsem se pravidelně účastnili všech honů. Pracovala bez zaváháni a velmi spolehlivě se stala jedním z nejlépe pracujících psů.á osobně jsem poprvé spatřil flat coated retrívra při návštěvě chovné Flat coated retrívrívr je pro mě ztělesněním pracovitosti, obětavosti a oddanosti, jakou jen může mít pes vůči člověku. Svými ušlechtilými vlastnostmi si u mne toto plemeno našlo místo nejen jako společník pomáhající mi při výkonu loveckého práva, ale především jako kamarád a přítel, na kterého se mohu kdykoliv spolehnout. Věřím, že si toto plemeno najde široký okruh příznivců a že i v budoucnu bude mít v naší kynologii své pevné místo.
 
 
        čerpáno z knihy RETRÍVŘI ing. Kubeše a Kordy

 

 [úvodní strana] [KCHLS] [CCR] [FCR] [GR] [CHBR] [LR] [NSDTR] [CMKU] [CMKJ] [CMMJ] [webmaster]