Klub chovatelů loveckých slídičů - Sekce retrieverů   


Exercise induced collapse (EIC) u Labradorských retrieverů

EIC je dědičné onemocnění, o jehož existenci se ví už poměrně dlouho, ale teprve nedávno byl odhalen defektní gen, který je za jeho výskyt odpovědný. Exercise induced collapse můžeme přeložit zhruba jako Kolaps provokovaný fyzickou zátěží. Je nejčastější příčinou kolapsu, vedoucího někdy až k úhynu mladých, zdánlivě zdravých zvířat. Postižení psi mohou snášet lehčí cvičení a aktivitu, ale při intenzívnější zátěži přestávají koordinovat svůj pohyb,  objevuje se svalová slabost, pánevní končetiny se třesou nebo podlamují, pes ztrácí schopnost udržet rovnováhu, pozorujeme ztuhlý krok, který se může přenést i na hrudní končetiny, pes může padat k jedné straně a během 5-15 minut kolabuje.

EIC se s největší intenzitou projevuje u velmi temperamentních zvířat, pracujících s maximálním nasazením. Naopak u flegmatických jedinců, vedoucích poklidný život rodinných miláčků se onemocnění nemusí nikdy projevit. Přesto je takový jedinec přenašečem onemocnění, a pokud je použit v chovu, předává tuto nežádoucí vlohu svým potomkům.

Z genetického hlediska se jedná o autozomálně recesivní dědičný defekt. To znamená, že aby jedinec skutečně trpěl příznaky tohoto onemocnění, musí zdědit dva defektní geny, jeden po otci a druhý po matce. Pokud má ve své genetické výbavě jeden defektní gen a druhý normální, nebude sám trpět žádnými příznaky, je pouze Přenašeč (carrier). Ve spojení s jiným přenašečem však může dát postižené potomstvo. Jedinec, který nese pouze dva normální geny bude samozřejmě zdravý, geneticky Čistý (clear) a kromě toho nemůže dát fyzicky postižené potomstvo.

Přenašeče je možné odhalit pouze dvěma způsoby: narodí se po něm postižené štěně (oba rodiče takového jedince jsou určitě přenašeči), nebo pomocí genetického testu. Takový test pro EIC již existuje a vyvinula ho Univerzita v Minnesotě. Byl nalezen defektní gen kódující dynamin 1, což je látka podílející se na nervosvalovém přenosu signálů. Při maximální zátěži není tento defektní protein schopen vyhovět požadavkům a postižený jedinec zkolabuje. S pomocí specifického testu lze přenašeče snadno odhalit, problém je pouze v tom, že jejich výskyt v populaci labradorů je bohužel velmi vysoký, kolem 40%. Vzhledem k tomu, že i v našem chovu byli a stále jsou velmi intenzivně využíváni někteří potvrzení přenašeči EIC, není důvod domnívat se, že u nás je situace lepší. Výsledky prvních testů tomu jasně nasvědčují. Seznam doposud otestovaných jedinců  najdete zde: http://www.labrador-eic.cz

Dobrá zpráva je, že právě díky existenci genetického testu by neměl být velký problém se s touto nemocí vypořádat jednou pro vždy. Není ani třeba vyřazovat z chovu všechny přenašeče, to by naopak vedlo k drastickému omezení genofondu populace. Vždyť přenašeč ve spojení s geneticky čistým jedincem dá pouze fyzicky zdravé potomstvo. V takovém vrhu pak bude polovina štěňat geneticky zdravých a polovina přenašečů. Nebudou se tedy rodit žádná postižená zvířata a počet přenašečů s každou generací klesne na polovinu. Je třeba udělat jediné, a to nechat otestovat své chovné jedince a podle výsledku upravit své chovatelské plány.

Patent vlastní University of Minnesota, pro Evropu má od nich licenci německá certifikovaná laboratoř Laboklin:  http://www.laboklin.de

Výsledek testu může být následující:

EIC: N/N – Čistý (Váš pes není nositelem genu pro EIC a bude dávat pouze fyzicky zdravé potomstvo)

EIC: N/EIC – Přenašeč (Pes nese 1 kopii genu, způsobujícího EIC, nemá příznaky onemocnění a navenek je naprosto zdravý. Chovatel je však limitován při výběru partnera, který musí být geneticky Čistý. Polovina takového vrhu však budou opět Přenašeči.)

EIC: EIC/EIC – Postižený (Pes nese 2 kopie genu způsobujícího EIC, v zátěži může zkolabovat. I ve spojení s jedincem, který je Čistý budou všechna štěňata Přenašeči a proto by takový jedinec měl být z chovu vyřazen! )

I postižený jedinec může prožít spokojený bezproblémový život, pokud nebude vystavován nadměrné námaze. Během kolapsu může dojít až k úhynu postiženého zvířete, jsou známy případy, kdy se takový pes utopil. Onemocnění by se proto nemělo podceňovat a při prvních příznacích kolapsu, kterými bývá slabost zadních končetin, přerušit veškerou aktivitu a psa zklidnit.

Vzhledem k tomu, že Labradorský retriever je především lovecké plemeno, u kterého je běžně vyžadována tvrdá fyzická práce, nelze tento problém podceňovat. Lze předpokládat, že během několika let se genetický test na EIC stane běžným chovatelským standardem i u nás. Toto onemocnění se kromě Labradorů vyskytuje i u Chesapeake Bay Retrieverů a Curly Coated Retrieverů.

                                                                                                       Mgr. Petra Otevřelová

 

[úvodní strana] [KCHLS] [CCR] [FCR] [GR] [CHBR] [LR] [NSDTR] [CMKU] [CMKJ] [CMMJ] [webmaster]