Klub chovatelů loveckých slídičů - Sekce retrieverů  


Konopiště – Klubová výstava RK CZ 2007 z pohledu obyčejného vystavovatele…

26.5.2007 se naše rodina vydala se dvěma psy na tuto prestižní výstavu.  Po příjezdu na parkoviště jsme si vystáli nemalou frontu, prošli přejímkou, kde nám k našemu překvapení odebrali vstupní listy. Zůstalo nám však otázkou, jak se budeme prokazovat při návratu na parkoviště a hlavně na podkladě čeho si budeme v kruhu vyzvedávat desky s patřičnými náležitostmi. Inu odebrali jsme ke kruhům, kde měli být naše vytoužené desky s katal. čísly.  Nebudu se rozepisovat o tom na jakém podkladě mi k mému pejskovi desky vydají, tady stačilo jen nahlásit katalogové číslo a bylo (obvykle chtějí vstupní list, né?). K našemu údivu však naše desky v kruhu chyběly. Že by nějaký organizační šotek? Dle informací vedoucího kruhu jsem se vydala do výstavní kanceláře s očekáváním, že budou desky zde kvůli nějakému problému. Ale tak tomu nebylo. Desky se nenašly ani ve výstavní kanceláři. A zde mě velice šokovalo, když mi paní ekonomka výstavy Mgr. Melionová sdělila, že si je mám sama někde najít… Nechápajíc tuto překvapují myšlenku jsem se bránila tím, že mám řádně zaplacený výstavní poplatek ani nejsem organizátorem výstavy, tak proč bych si měla desky hledat sama?! Ale mé otázky a prosby o vydání desek zůstaly nevyslyšeny a p. Melionovou toto vůbec nezajímalo. Pokud prý chci vystavovat, tak si desky musím někde po výstavišti najít. Nutno podotknout, že ve výstavní kanceláři bylo obdobně postižených lidí poměrně mnoho a všude tak vládl veliký zmatek. Inu, se zachmuřenou tváří jsme se sebrali a šli spolu s dalšími podobně nazlobenými vystavovateli do našich kruhů. Zachránil nás naštěstí jeden ochotný překladatel a naše desky nám pomohl nalézt, a to v kruhu u labradorů, na druhé straně výstaviště. Sláva! Majíce vše potřebné, můžeme se již účastnit vytouženého posuzování v kruzích. Marně jsme očekávali zahájení výstavy dle propozic v 10:00 hodin. Nicméně to, že se začalo posuzovat v kruzích prakticky o hodinu a půl déle než bylo stanoveno, se dalo celkem tolerovat. To už i zachmuřené počasí se vybralo a pomalu se zvyšovala teplota na slunci do  těžko únosných mezí hlavně pro psíky. Nezbylo nic, než se milovaným psíkům omlouvat, že kvůli nezvládnutí organizace budou muset běhat v kruhu v tom největším horku. Domnívala jsem se, že tím vše špatné skončilo a výstava proběhne bez dalších komplikací, ale to jsem se hluboce mýlila. To nejhorší nás teprve čekalo.

Když jsem se vracela do auta, neměla jsem ani vstupenku, ani vstupní list ( ten si ponechali při vstupní přejímce) a musela jsem lidem u pokladny složitě prokazovat, že je opravdu nechci obrat o vstupné, a že mám přihlášené dva psy již u kruhu a k těm je vstup pro 2 osoby zdarma.

Vše dobré, konec dobrý. Slavnostně jsme se ve 14hodin dočkali a mohli nastoupit do početně obsazené mezitřídy. K našemu potěšení vyhrála naše milovaná fenka Estee the Dream Team a tím, že dostala titul CAC se nominovala do soutěže o Klubového vítěze (desky vítězů i s posudkem si nechávali v kruhu do závěrečných soutěží). Zhruba kolem 15té hodiny jsme byli odkázáni ke kruhu číslo 5, kam jsem se měli dostavit do soutěže o Klubového vítěze při závěrečných soutěžích začínajících zanedlouho. Posudek i výborný výsledek pro nás byl natolik příjemný, že se určitě dalo na předchozí zmiňované organizační neduhy prakticky zapomenout a odjíždět s příjemným zážitkem.

Posuzování v jiných kruzích se protáhlo do pozdních odpoledních hodin, psi už byli unavení a zmožení horkem, přesto jsme se rozhodli počkat a prestižní soutěže se zúčastnit. Čekali jsme dalších několik hodin u kruhu, kde se soutěže měly konat. Hurá, dočkali jsme se kolem 18té hodiny. A když konečně bylo vrcholové posuzování zahájeno, netrpělivě jsme vyčkávali na vyvolání našeho katalogového čísla. Vzhledem k pokročilé hodině soutěže probíhaly ve velikém spěchu a chaosu. Když už konečně nastupovali goldeni, divila jsem se, že naše katalog. číslo vedoucí kruhu  nehlásí, ale říkala jsem si, že se patrně jedná asi o zadávání jiného titulu. Ale opak byl pravdou. Když jsem si toho s hrůzou všimla a vedoucího kruhu na tuto skutečnost upozornila, tak mi jen velmi stroze odpověděl, že už je pozdě, posuzování již nejde zastavit. Navíc prý nás nemá napsané, tudíž na posouzení o titul nemáme nárok. U kruhu se rozpoutala diskuse a podpora ostatních vystavovatelů o hrubém porušení výstavního řádu a pochybení ved. kruhu. Zde opět korunovala celou věc paní Mgr. Melionová, která mi pohotově sdělila, že jelikož nejsem členem RK CZ, nemám nárok se účastnit soutěže o Klubového vítěze. Později po důkladném přečtení propozic mi bylo jasné, že tento výrok byl pouze jakýsi výstřel do prázdna, patrně ve snaze zahrát celou záležitost do autu. Já jsem mezitím opět začala pátrat po našich deskách s posudkem abychom si mohli zaznamenat alespoň výsledek V1 CAC do rodokmenu, když už nám bylo znemožněno zúčastnit se soutěže o Klubového vítěze. Však k naší smůle vedoucí kruhu vůbec desky s posudkem neměl a nakonec se našly zastrčené v jakési krabici. Jestli tam byly zastrčeny náhodou či záměrně, nad tím polemizovat je snad skutečně zbytečné.

Nicméně vše bychom dokázali asi pochopit, ale jednání a ani náznak omluvy ze strany organizátorů a naopak velmi arogantní chování paní ekonomky výstavy nás rozzlobilo natolik, že jsme se rozhodli podat protest. Sepsala jsem ho tedy hned na místě a chtěla podat zároveň se složením jistiny, ale paní Melionovou mi bylo sděleno, že mi doklad na částku nenapíše, leda až po skončení výstavy, protože se prý chce také podívat a výstavu si užít. Tímto jednáním by mi vlastně znemožnila podání protestu, protože ten se musí podat do ukončení výstavy a já ho nemohu podat bez složení kauce, že by patová situace ?… K našemu štěstí ředitelka výstavy spolu s jednatelkou se nad námi slitovaly a protest převzaly společně s jistinou. Snad jen úsměvné na tom je, že doklad o platbě mi vypsali na „obyčejný kus papíru“, ale alespoň něco máme v ruce….

Jednání paní Melionové bylo naprosto neprofesionální a myslím, že z této výstavy si odnesu jen hrůzný zážitek o lidské aroganci, nepřístupnosti a pohrdání, místo radosti z titulu. Nejsem si jistá, co by tato skutečnost a zážitek udělal se začínajícím vystavovatelem a zda pro chov našich 4 nohých kamarádů jsou výstavy s takovým organizačním chaosem přínosem… Na závěr doslova šokující bylo pro mě prohlášení p.ekonomky výstavy Mgr. Melionové - poděkování za sponzorský dar – tím zřejmě myslela jistinu pro podání protestu.

Odjížděli jsme po 20hod. s pocitem beznaděje a setkání s lidmi, kteří sice kolem psů dělají spoustu práce, ale jejich jednání se neshoduje s jednáním civilizovaných a vzdělaných lidí.

Vím, že situace již nejde řešit, ale doufám, že otevření problému pomůže ostatním, kteří by mohli být postiženi podobně. A doufám jen, že uvedené poznatky z jedné takové výstavy Retriever klubu CZ přinesou alespoň ponaučení pro příští výstavy jak organizátorům, tak vystavujícím.

Nyní budeme čekat na vyjádření k protestu. Doufám, že nám bude jistitna vrácena a součastně i výstavní poplatek, protože vinou organizátorů nám nebylo umožněno výstavu s fenkou dokončit.

Tento článek byl zároveň odeslán ke zveřejnění na webových stránkách  KCHLS a RK CZ.

                                                                                                             Manželé Maříkovi

 

[úvodní strana] [KCHLS] [CCR] [FCR] [GR] [CHBR] [LR] [NSDTR] [CMKU] [CMKJ] [CMMJ] [webmaster]